Tomáš Houska

Sezóna skončila, jak ji hodnotíš?

Zdravím všechny fanoušky a čtenáře. Na začátek se sluší poděkovat Vám všem, kteří nás chodíte celou sezónu podporovat, dokonce s námi jezdíte na venkovní zápasy. Moc si téhle Vaší podpory vážíme a děkujeme.

K hodnocení sezóny… není to vyloženě neúspěch, ale určitě jsme měli na víc. Čtvrté místo po základní části je asi trochu horší, než bychom před začátkem ročníku chtěli. Nicméně jsme si tím alespoň zajistili začátek play-off série doma, což bylo super a bylo to odměna především pro všechny diváky, kteří celý rok chodili.

Do týmu letos přišlo hodně mladých kluků. Je před nimi ještě dlouhá cesta, ale první rok zvládli dobře. Nabrali spoustu zkušeností a určitě je v dalších letech zužitkují. Tady patří poděkování Stáňovi, že jim věří a nebojí se jim dát svojí důvěru.

Série s Kadaní na čtyři zápasy pro soupeře… Bylo by určitě fajn si zahrát i další kolo play-off, ale nedá se nic dělat. Já osobně jsem si zahrál play-off po několika letech a bylo to super. Jak se říká, je to úplně jiná soutěž a moc jsme si jí užili. Jediná škoda je, že neměla delšího trvání. Ale na to už se historie neptá, gratuluji soupeři k zaslouženému postupu a my se v naší hale uvidíme zase na podzim.

Co by se v základní části dalo udělat jinak, aby umístění bylo lepší?

Tohle je otázka za milion dolarů. Venkovní zápas jsme nevyhráli snad od listopadu, ale těžko říct, čím to je. V zápasech se slabšími soupeři se většinou přizpůsobíme jejich hře a pak se zbytečně taháme o gól. V těžších zápasech, kterých se bohužel hraje po hříchu málo, většinou rozhoduje jeden dva góly, a ty my většinou dostaneme a pak už je z toho těžká cesta ven. Máme určitě přes léto na čem pracovat, abychom tyhle zápasy zvládali a vyhrávali my a nenechávali body soupeřům.

Kdybys měl určit jeden konkrétní moment, který rozhodl sérii s Kadaní, který by to byl?

Tenhle moment beru jednoznačně na sebe...třetí zápas, v 53. minutě srovnáme na 7:7, jsme na koni. Tam kdybychom dali gól, tak jsme ten zápas zvládli. Bohužel jsem v téhle chvíli totálně zahodil tři tutovky, což trefně okomentovala kadaňská zapisovatelka onlinu slovy „tohle ho bude mrzet“. A měla pravdu. Chvíli na to jsem se nechal vykoupat u nás před brankou jako starší žák...8:7 pro Kadaň a bylo to. Tohle bylo za mě rozhodujícím momentem celé série. Kdybychom tenhle zápas vyhráli, tak si myslím, že bychom tu sérii dotáhli do úspěšného konce. Ale to jsou kdyby a na to se nikdo neptá.

Na co budeš z letošní sezóny nejvíce vzpomínat?

Momentů, které tahle sezóna přinesla jak na hřišti, tak i mimo něj, je milion. Tím asi nejsilnějším je první zápas play-off. Připravená šatna se jmenovkami, trička udělaná pro play-off. Konečně se nám povedlo vyhrát play-off zápas, navíc doma, a to bylo prostě super. Kvůli takovým zážitkům se vyplatí ten sport dělat a budu si ho pamatovat nejen já, ale myslím si, že i celý tým.

Jan Staněk

Na začátek stejná otázka jako na Tomáše – poprosím o zhodnocení sezóny.

Těžko se mi hodnotí letošní rok, začali jsme tím, že dáme prostor mladým hráčům a odehrajeme všechno na tři pětky. Tak nějak dopředu jsme věděli, že to bude stačit na postup do Play Up a to se také potvrdilo.

Bohužel jsme letos vydrželi jen chvilku se zdravím a rotující sestava nebyla úplně ideální na přípravu do vrcholu sezóny.

Cíl jsme splnili, ale nepřidali ani kapičku navíc, z čehož jsem furt zklamaný.

Celou sérii play-off rozhodovaly maličkosti a to v náš neprospěch. Dokázali jsme po dlouhé době vyhrát první zápas doma, a to po parádním výkonu, kde jsem nikomu nemohl nic vytknout. To se ale nedá říct o následujících utkání, kdy jsme vyrobily v rozhodujících momentech zápasů školácké chyby, a to rozhodlo. Hrozná škoda, odevzdali jsme celej rok práce soupeři na zlatém podnose.

Co pro tebe bylo v sezóně nejtěžší?

Z pohledu trenéra jednoznačně motivace hráčů, aby jezdili pořád naplno. Bohužel v tomhle je naše soutěž, troufnu si říct, dost blbá. Máme za sezónu pár těžkých zápasů, jinak to vždycky nějak uplácáme i bez větší námahy.

Tohle je ale potom problém v důležitých zápasech, kdy než vždycky všem dojde, že to samo nepůjde, tak nám zápas utíká mezi prsty.

Další věc byla spousta zranění a nemocí, kdy jsme se v plné sestavě sešli asi na 3-4 zápasy za celý rok, takže asi tak.

Z pohledu hráče bylo nejtěžší vidět slabou mentální odolnost svých spoluhráčů, kdy jeden obdržený gól nebo negativní událost na hřišti toho dokáže ovlivnit hrozně moc.. no a pak to jede jak domeček z karet.

V posledním domácím zápase jsi byl začleněn mezi Legendy, navíc jsi v zápase zaznamenal hattrick, tak jaké to bylo? Jaké byly pocity?

Už před sezónou jsem věděl, že alespoň jednu podmínku pro vstup do klubu Legend splním, tedy pokud mi vydrží zdraví. Každopádně jsem nad tím nepřemýšlel ani to nijak neřešil. Do menších rozpaků jsem se dostal až těsně před předáním, když jsem seděl na střídačce a slyšel menší výcuc mého působení tady ve Strakonicích. Přeci jen je to za ty léta spoustu vzpomínek, jak na spoluhráče, tak na momenty na hřišti a spoustu toho mi proběhlo v hlavě.

Po zamáčknutí slziček jsem se na hřišti cítil hrozně dobře, každopádně hattrick ani zdaleka nepomohl k důležité výhře, kterou jsme tak potřebovali, tudíž pocity nic moc.

Těšíš se na nastávající přestávku nebo bys raději zůstal v zápřahu?

Tak tady je odpověď velice jednoduchá… rozhodně v zápřahu. Teďka sice bude trošku volněji, ale co nevidět začíná tenisová sezóna a skloubit potom všechny aktivity dohromady není taková sranda.

V tomhle jsem tak trošku občas blázen, alespoň moje paní říká: „On jde ráno na hokej, pak na tenis, k večeru na florbal, no a aby toho nebylo málo, tak si dá hokej ještě po zápase... magor“.

Na závěr bych chtěl poděkovat všem lidem, kteří nás jakýmkoli způsobem podporují nebo sledují…. Užijte si pauzu a za chvilku jsme zase zpátky!

Díky.